|
|
Komparace přístupů k památkové ochraně moderní architektury v kontextu dobových ideových vlivů
Pilařová, Zdislava ; Indrová, Martina (vedoucí práce) ; Jordánová, Květa (oponent)
Diplomová práce se věnuje srovnání dvou přístupů ochrany moderního architektonického kulturního dědictví. Prvním přístupem se rozumí ochrana prvorepublikových, zejména funkcionalistických staveb, která započala prvním památkovým zákonem č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách. Druhý přístup je věnován současné problematice ochrany staveb z období socialismu v souvislosti s vyrovnáváním se s minulostí, kterou mohou dané stavby reprezentovat. Oba přístupy souvisí s problematikou subjektivity a ideové podmíněnosti památkové péče. Téma je zasazeno do kontextu vývoje architektury od dvacátých let 20. století, vývoje památkové péče a do kontextu vyrovnávání se s vlastní minulostí. V práci jsou zmíněny i osudy vybraných památek, které se staly pro změnu narativu stěžejní. V práci je využita metoda kvalitativní analýzy informací získaných z dobové literatury a webové platformy NPÚ Památkový katalog a následná komparace přístupů k památkové ochraně staveb ve stylu funkcionalismu a staveb z období socialismu. Práce se snaží o propojení několika témat - vývoje funkcionalistické architektury a architektury z období socialismu, vývoje památkové péče a jednotlivých přístupů ochrany moderní architektury a vyrovnávání se s vlastní minulostí, která je často problematická. Vztahu těchto interdisciplinárních témat...
|
|
|
Typologie historické kulturní krajiny české republiky: metodika s osvědčením Ministerstva kultury
Ehrlich, Marek ; Kuča, Karel ; Kučová, Věra ; Pacáková, Božena ; Pavlátová, Marie ; Salašová, Alena ; Šantrůčková, Markéta ; Vorel, Ivan ; Weber, Martin ; Ehrlichová, Olga ; Fiřtová, Barbora ; Halamíčková, Alena ; Jonešová, Eva ; Králová, Vladimíra ; Kupka, Jiří ; Luhan, Čestmír ; Malina, Ondřej ; Matějka, Daniel ; Medková, Lucie ; Sedláček, Jozef ; Trpáková, Lenka ; Veith, Tomáš ; Veselovská, Věra ; Vondráčková, Simona ; Žallmannová, Eva
Nově vytvořená národní typologie historické kulturní krajiny definuje soustavu 34 typů historické kulturní krajiny, které reálně existují v podmínkách České republiky. Vychází ze tří kategorií kulturní krajiny, vymezených Výborem pro světové dědictví, tj. krajin komponovaných, organicky vyvinutých a asociativních. Typologie historické kulturní krajiny představuje otevřený systém sloužící pro účely vymezování, třídění a hodnocení historických kulturních krajin na národní úrovni. Praktická aplikace typologie zahrnuje návod k prostorovému vymezení krajinného celku s významnými kulturními hodnotami, tím slouží k vymezení potenciálu ochrany území ve veřejném zájmu. Umožňuje rovněž zviditelnění celků historické kulturní krajiny v rámci sledovaných jevů územně analytických podkladů.
Plný text:  PDF
|
|
|
The Adaptation of Industrial Heritage in the Context of Existing Urban Structures
Struhařík, Daniel
Na základě kolektivní případové studie je provedena komparace dvou průmyslových areálů – brněnského textilního komplexu Vlněna, jenž byl zdemolován, a curyšského pivovaru Löwenbrau, který byl díky konverzi a doplnění soudobé vrstvy přestavěn na životaschopný celek s byty, kancelářemi a výstavní galerií. Zásadní rozdíl byl nalezen ve zcela odlišném přístupu veřejného sektoru, a to zejména v principu územního plánování. Díky dlouhodobé strategii, určení kvalit a potenciálu na základě diskuze s developery a participaci ostatních subjektů dochází v Curychu k oživení industriální čtvrtě při zachování stop minulosti. Brněnský příklad je opačný. Způsob plánování, jenž je závislý na zónování, je příčinou rozvoje města, při němž nejsou zachovávány stávající kvality. Dalším důvodem je postoj Národního památkového ústavu. Ve svých rozhodnutích nebere v potaz komplex areálu jako celek, jenž je odkazem rozvoje moravské metropole a zároveň součástí průmyslového dědictví.
|
|
|
Proměna nádraží Praha - Bubny v průběhu času a kultury
Doušová, Aleška ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce "Proměna nádraží Praha-Bubny v průběhu času a kultury" se zabývá dodnes stále periferním územním úsekem holešovického meandru, nádražím Praha-Bubny. Popisuje historický vývoj oblasti od vzniku prvních obydlí u brodu spojujícího meandr s Prahou, přes průmyslovou revoluci a založení železničního areálu až po jeho opuštění a plánovanou přestavbu. Hlavním cílem práce ale je zmapování dodnes stojících drážních objektů s upozorněním na jejich historickou hodnotu a nutnost prezervace. V jednotlivých kapitolách jsou zohledněny dopady různorodých událostí na tyto nádražní objekty.
|
|
|
Lednicko- valtický areál z pohledu památkové péče
Kramlová, Kristýna ; Pospíšil, Aleš (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Lednicko-valtický areál z pohledu památkové péče Anotace Tato bakalářská práce se zabývá Lednicko-valtickým areálem, který je chápán jako předmět památkové péče. Zdůrazňuje význam zdejších památek, především zámků Lednice a Valtice, jež vedl k zařazení celého areálu na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO v roce 1996. Rozebírá však i předchozí vývoj památkové ochrany i stav památek od roku 1945 až do současnosti. Podstatnou součástí této bakalářské práce je období po zápisu do UNESCO, kde hodnotí přínos tohoto kroku hlavně z pohledu realizovaných projektů.
|
|
|
Využití památkově chráněných budov pro cestovní ruch
Kalkusová, Barbora ; Netková, Jarmila (vedoucí práce) ; Váňa, Václav (oponent)
Diplomová práce se snaží souhrnně zhodnotit problematiku využívání budov pro potřeby cestovního ruchu v Pražské památkové rezervaci, neboť památkový nemovitostní fond je jedním ze základních pilířů kulturního dědictví našeho státu. Existence zachovalých a udržovaných památek je jedním z podstatných předpokladů pro rozvoj cestovní ruchu v městských rezervacích. Teoretická část je věnována obecnému vymezení současné problematiky prostřednictvím rozboru pražského cestovního ruchu, památkového zákona, příslušných památkových institucí a cestovního ruchu zaměřeného na kulturní složku. V praktické části je stěžejním tématem využití budov pro potřeby cestovního ruchu, především komerční a kulturně-vzdělávací. Na základě konfrontace těchto dvou možností funkce nemovitostí a dotazníkového šetření mezi laickou a odbornou veřejností se práce pokusí demonstrovat přínos těchto typů využití včetně jejich šetrnosti k nemovitostnímu fondu Pražské památkové rezervace.
|
|
|
Klub Za starou Prahu a jeho činnost v oblasti ochrany a společenského využití kulturních památek
Csémyová, Eva ; Kouba, Vojtěch (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na zhodnocení více než staleté existence Klubu Za starou Prahu. Teoretická část vymezuje okolnosti jeho vzniku. Dále se zabývá historií tohoto sdružení, jeho působením v oblasti ochrany památek a metodikami jeho práce. Pozornost je věnována klíčovým úspěchům a neúspěchům, které Klub během své činnosti zaznamenal. Praktická část práce popisuje současné fungování Klubu Za starou Prahu a zhodnocení jeho aktivit. Následuje jeho porovnání s vybranými nově vzniklými organizacemi nebo projekty zabývajícími se ochranou památek v Praze.
|
host ::
RSS.